• Rubriky příspěvkuPro školy

Ve 6. čísle Učitelského měsíčníku (6/2022) vyšel rozhovor na téma multidisciplinární spolupráce při podpoře žáka. Jak probíhá v praxi?

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jsme si v rámci rozhovoru s Mgr. Mikulkovou povídali o podpůrném programu cíleném na silné stránky žáků. Řeč byla o metodice. Nyní byla tato metodika uvedena v praxi v Církevní základní škole ve Veselí nad Moravou.

Průběh nám popsali Mgr. Tomáš Just, zástupce ředitele, a paní učitelka Mgr. Jindřiška Berková.

Vaše škola se stala místem pro ověřování inovativní metody včasné detekce školní neúspěšnosti žáka, případně ohroženého dítěte. Jak vy jako škola vnímáte školní úspěšnost a neúspěšnost žáka? V jakých oblastech je patrná?

Školní úspěšnost i neúspěšnost se promítá do všech oblastí školní docházky. Úspěšné dítě se ve škole cítí bezpečně a je aktivní i v jiných oblastech mimo výuku. Úspěšné dítě také většinou zná svou hodnotu, umí se pohybovat ve vztazích s druhými a vyhýbá se rizikovému chování. Naopak dlouhodobý neúspěch u dětí může vést k dalším problémům, například s docházkou, k nezájmu o činnosti vyžadující aktivní zapojení, rezignaci na vzdělání jako takové, nespolehlivosti a celkově k rizikovému chování.

Co je dobrým důvodem školy zabývat se včasnou detekcí školní (ne)úspěšnosti žáka?

Hlavním důvodem (jak jsme zmínili v předchozí odpovědi) je především předcházení budoucím problémům. Pokud včas odhalíme důvody neúspěšnosti a pracujeme na jejich eliminaci, v budoucnu nebudeme muset vynakládat tolik času a energie na řešení důsledků vzniklých počáteční neúspěšností. U starších dětí může náhlý projev neúspěšnosti ukázat na možné potíže dítěte v jiných oblastech života, které jsou z hlediska školy neviditelné. Například v rodině, ve vztazích mimo školu, zdraví a podobně. Úspěšné žáky zase můžeme rozvíjet v oblastech, které jim jsou blízké, a tak posilovat jejich individuální a sociální kompetence.

Jak jako učitelé vnímáte nástroj, který v současné době ve vaší škole ověřujete?

Je to pomoc v případech, o nichž jsme věděli, které jsme řešili. Zároveň se odkryly i případy, které jsme zatím moc neviděli. Ty by nám v budoucnu mohly přinést řadu problémů. Skvělé je, že se podchytily dříve, než se školním problémem staly. Zároveň jsou do řešení zapojeni i učitelé, takže jsme stále propojeni s rodinou žáků i všemi externími odborníky, kteří se všem zúčastněným věnují. Díky úvodní diagnostice jsme získali také přesný obrázek tříd i nastavení kolektivů a s tím můžeme dále pracovat. Třídní učitelky velmi ocenily i následnou reflexi ve třídě a vstupy pracovníků Espediente do tříd. Téma práce se třídou se prolínalo celým programem „Naše třída – náš ostrov“ – co je pohoda žáků a co k ní přispívá a co by bylo potřeba změnit.

V čem je podle vás metoda navazující práce multidisciplinárních týmů inovativní?

V mnoha školních zařízeních se využívá práce školního psychologa. Ten však pracuje s jednotlivci, popř. pouze s některými kolektivy, které potřebují jeho pomoc. Espediente nabízí komplexní pomoc více odborníků. Je důležité, aby psychologové konzultovali své poznatky napříč profesemi, tedy i s lidmi zaměřujícími se na oblasti pedagogiky a psychologie. Aby se shodli a dohodli, i s rodiči, na nejlepším postupu či řešení jednotlivých případů. Více hlav více ví.

Jaký je přínos této metody z pohledu školy?

Škola je zapojena do procesu řešení. Není na to sama. Odborníci v multidisciplinárním týmu z různých oborů mohou být oporou a odbornými garanty zapojených učitelů v jejich práci. Jedná se především o oblasti, pro které učitelé nemají patřičné vzdělání a znalosti, ale čím dál častěji se s nimi setkávají a musí se s nimi vypořádat ve prospěch svých žáků. Zkušenosti z multidisciplinárních týmů potom mohou zapojení učitelé využívat k další práci a také je předávat dál kolegům ve škole.

Jak hodnotíte spolupráci s neziskovou organizací Espediente, která vytvořila a ověřuje jak diagnostický nástroj, tak práci multidisciplinárních týmů (inspirovala se modelem setkání okolo dítěte v oblasti zdravotnictví)?

Spolupráce byla velmi dobrá, profesionální a přínosná. Diagnostický nástroj – test – byl srozumitelný a jednoduchý. Následné aktivity pro nás byly také hodně přínosné a jejich realizace nijak zásadně nezasahovala do výuky a rozvrhu. Důležitá je dlouhodobá práce multidisciplinárního týmu, která je sice časově náročnější, ale vidíme díky ní výrazné výsledky. Bohužel jsme se setkali i s rodinami (rodiči), které se do projektu nechtěly zapojit. Myslíme, že je to ke škodě konkrétních dětí a vlastně celých rodin.

Kdybyste měli v pěti slovech vyjádřit podstatu této inovativní metody, jaká slova byste volili? Pomoc, řešení, opora, spolupráce, propojení.

Projekt Multidisciplinární práce s dítětem ve školním prostředí s přesahem do rodiny má za cíl poskytnout možnosti k vytvoření podmínek pro efektivní práci jak učitelům, tak žákům. Vychází z předpokladu, že na školní úspěšnosti se kromě osobnostních charakteristik žáka
podílí i mnoho dalších faktorů. Více o projektu naleznete na www.espediente.cz.

Projekt Metoda multidisciplinární práce s dítětem ve školním prostředí s přesahem do rodiny, registrační číslo: CZ.03. 2. X/0.0/0.0/17_076/0011461 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Rozhovor vedla Mgr. Michaela Váchová, odborná editorka Učitelského měsíčníku.

Rozhovor vedla Mgr. Michaela Váchová, odborná editorka Učitelského měsíčníku.

Tento projekt, reg. č. CZ.03.2.X/0.0/0.0/17_076/0011461, je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.