Přístup zaměřený na řešení je způsob práce s klienty v psychoterapii, často využívaný v sociální práci, při supervizi ve školách a jiných pomáhajících oborech. Vzhledem k tomu, že tento psychoterapeutický směr práce je zaměřen na řešení a nebere terapeuta jako odborníka na to, jaký by měl být cíl klienta, nebylo jednoduché, aby se tento směr v odborné profesi a praxi prosadil.
Základem tohoto směru je, že terapeut nerozvíjí s klientem problém, ale naopak se zaměřujeme na řešení. Terapeut s klientem efektivně spolupracuje, připravuje ho na to, že změny jsou nevyhnutelné a přistupuje individuálně.
Přístup zaměřený na řešení používá několik osvědčených technik, které vznikly mnohdy velmi spontánně a přímo při práci s klienty, jak tvrdí jeden z jeho zakladatelů Steve de Shazer.
V mé praxi sociálního pracovníka se mi velmi dobře osvědčila při práci s klientem technika, která se nazývá „Zázračná otázka“. Zázračná otázka pomáhá klientovi vytvořit konkrétní vizi, jak bude vypadat jeho budoucnost. Tato technika vychází především z toho, že pokud nebudeme znát klientovu vizi, jak bude vypadat jeho život, nejsme schopni s ním formulovat smysluplný a dosažitelný cíl.
Dalšími technikami jsou: změny před sezením – kdy se držíme i drobných změn k lepšímu a jako terapeuti se je pokoušíme s klienty rozvinout, zaměření na výjimky – vnímáme, že problémy a trápení nejsou stále stejné a držíme se toho, že neprobíhají stále stejným způsobem, ocenění – jedná se jednu z nejúčinnějších intervencí při práci s klienty, dobře definované cíle– přístup zaměřený na řešení se v této technice zaměřuje na to, aby byl cíl konkrétní, realistický, významný pro klienta, měl sociální hledisko, pozitivní, je pro něj výzvou, měl zásadní první krok a popisoval konkrétní chování, škály – nebo také stupnice slouží v terapeutickém procesu k měření pokroku v terapie a vedou k motivaci ke změně, otázky na zvládání – tyto dané otázky pomáhají hledat zdroje vedoucí ke změně, experimenty – „Když něco nefunguje, zkuste dělat něco jiného.“
Výcvik v tomto způsobu terapeutické práce v ČR například zajišťuje institut Dalet z Olomouce.
Případ z praxe
V sociální práci se mi tento přístup práce dobře osvědčuje.
U šestnáctileté klientky velmi dobře zafungovala technika zázračné otázky a dobře definovaného cíle s oceněním. Klientka přišla s tím, že je na ni vyvíjen velký tlak ze strany matky, která rozvod a zradu manžela nese velmi těžce a přenesla na klientku starost o mladšího bratra. Ta zvolila zástupnou roli matky a začala se starat jak o bratra, tak o matku, nezvládala školu, přerušila vazby s vrstevníky a docházelo k častým absencím ve výuce.
Prvním krokem bylo navázat vztah důvěry a zjistit, v čem klientka vnímá největší problém. Klientka stále opakovala, že se necítí ve své kůži, je unavená, nesoustředěná, nic ji nebaví. Pomocí vztahu důvěry jsme se dostaly k tomu, že slovní spojení „necítí se ve své kůži“ pro ni znamená, že převzala roli matky. Toto tvrzení pro ni neznamenalo nic fyzického, ale spíše psychického.
Pomocí technik přístupu zaměřeného na řešení jsme se dopracovaly společně k zachycení problému, definování cíle a pracujeme na změnách a řešení vedoucích k vysněné budoucnosti. Pro pracovníka se jedná o dlouhodobou zakázku, ale oceňováním a škálami vnímám, že klientka spolupracuje a začíná vše vidět pozitivně, mění náhled na danou situaci a při navazování kontaktu s matkou je viditelná změna i v komunikace mezi oběma a postupné nastavovaní pravidel. Z dané spolupráce vnímám, že role matky klientku opouští a vrací se znovu k matce klientky.
Mgr. Eva Březovská
Autorka článku
